ART-HAS-NO-RULES.BLOGSPOT.CZ

2. april 2015 at 13:04 | Caroline

ART-HAS-NO-RULES.BLOGSPOT.COM


Dlouhou dobu jsem se rozmýšlela, zda tady zůstat nebo odejít. Věřte tomu, že se mi odchází sakra těžce, protože tady zanechám necelý tři roky mýho života, protože právě ty jsem tady prožila.
Ale jednou to přijít muselo a ráda vás uvidím na nový adrese.
 

Poslední zastávka Koblížkovskýho a Snuffovskýho Fakker TOUR [Vsetín]

21. march 2015 at 12:00 | Caroline |  diary

V předchozím článku jsem psala o koncertu v Uherském Hradišti dvou již zmiňovaných skupin Koblížků a The Snuff. A nakonci článku jsem oznamovala, že jdu ten večer na další koncert, ale tentokrát do Vsetína. A jako vždy jsem se rozhodla, že vám o tomto koncertě taky napíšu!

Tentokrát ale začnu již čtvrtečním večerem a ne sobotním. Protože právě ve čtvrtek večer přišly komplikace. Kámoška mi napsala, že nemůže jít, protože onemocněla. A já to šla říct mámě s myšlenkou, že mě i přesto pustí. Jenže máma řekla ne. Samozřejmě, že jsem na ni byla naštvaná, zavřela jsem se v pokoji a nebavila se s ní, ale pak mě napadlo jediný slovo: FILIP. Dlouho jsem rozmýšlela a v hlavě si skládala, co mu napsat, až jsem se pak odhodlala, všechno sepsala do zprávy a klikla na Odeslat. Abych to shrnula - ve zprávě jsem ho prosila, zda by mohl mojí mamce napsat, že na mě dohlídne. Filda pomohl, napsal a máma mě se slovy, že mi bude psát, jestli jsem v pohodě, pustila. Díky bože za Fildu, upřímně řečeno nevím, co bych jinak dělala. A navíc uznejte; není to totálně skvělý, že jsem byla fanynka a teď už jsem přes půl roku jeho kámoška?
Nicméně, přesuňme se v čase a je tady sobotní večer.
Když mě máma se strýcem vyhodili na Vsetíně před Lidovým domem, trochu mě zachvátila nervozita. Ne z toho, že jsem šla sama a měla jsem sama odklepat celej koncert, ale z toho, že jsem šla do (pro mě) neznámýho klubu a navíc jsem ani pořádně nevěděla, kde je. Naštěstí byl ale tam, kde mi můj spolužák řekl a u dveří čekala slečna s klukem, kteří prodávali lístky. Kluk se se mnou ihned zapovídal a já si myslela, že už se ho snad nezbavím (:D). Nicméně mě po několika minutách povídání pustil a já zamířila do klubové části Tří opic. Posadila jsem se, dopisovala si s kamarádkami (přičemž jsem tu, která tam se mnou měla být, neustále provokovala tím, o co přichází) a čekala na začátek koncertu. Bohužel k mojí smůle ještě před The Snuff hrála kapela, která byla i ve Valmezu a kterou jako fakt nemusím. Tak jsem tam seděla a říkala si dobře, to dám. Asi po čtvrt hodině koncertu mi napsal Filip, tak jsem šla za ním a Petrem ke stolku. Seděla jsem u nich, povídali jsme si, Filip do mě chtěl narvat dva pytlíky brambůrků, pak čokoládu, kterou jsem mu donesla a ještě panáka. Všechno jsem odmítla. I když chudák byl docela přesvědčivej. Nejvtipnější bylo, jak na nás všechny holky zíraly. To mě prostě hrozně bavilo.
Předkapela číslo jedna dohrála a Fiip řekl, že mě teď opustí, páč jdou pomoct klukům s nástroji a vším. Tak jsem tam zůstala sedět a pár minut předtím než začali hrát The Snuff, tak jsem si šla stoupnout před pódium.
Co si budem nalhávat, BYLI PERFEKTNÍ! Naprosto dokonalí, já je prostě miluju. A Koblížci stejně.
Bylo vidět, že si kluci tuto poslední zastávku naprosto užili a já jsem na ně totálně nejvíc hrdá!
Jakmile celej koncert skončil, tak jsem šla za Tomem z The Snuff, protože stál nejblíž, abych se zeptala, zda mají obaly na mobil. A ani nevíte, jak se mi líbilo to jeho pražský ,cože co', protože mi v tom hluku nerozumněl. Tak jsem mu mou otázku zopakovala a on, že mi pro to skočí. Nejdřív se ještě zeptal, jestli chci jít s ním, ale když viděl, že nejsem oblečená, tak řekl, že tam raději zajde sám. Tak jsem stála u pódia a čekala, když přišel Mára, frontman The Snuff. První věc, co mi řekl, bylo to, že si mě pamatuje, že jsem byla i na minulým koncertě a že je supr, že jsem dorazila a tak. Tak si tam sedl na pódium a povídal si se mnou, zatímco byl Tom pryč a hledal obal. Chudák přišel dvakrát s blbým obalem, ale napotřetí se mu to už povedlo. Všichni mi i podepsali CD a Mára se mě několikrát ptal, jestli mám odvoz domů, což bylo hrozně milý.
Jelikož jsem měla ještě půlhodiny času než přijede můj odvoz, tak jsem se zeptala Máry, jestli bude se mnou a on že jasně, že půjdem k baru. Tak jsme se tam posadili a povídali si. Jenže asi po 5-ti minutách přišel někdo, že mají jít všichni na pódium, že bude skupinová fotka, tak řekl, že se hned vrátí a ani ne do 10-ti minut byl zpátky. Tak jsme si celou dobu povídali, já se ho ptala na různý věci o kapele, tour a taky jsme se bavili o tom, jak nesnášíme němčinu, docela jsme se nasmáli a bylo to prostě bombový. Taky mi řekl, ať dorazím do Spálenýho Poříčí, jenže nevím, zda tam se mnou bude chtít někdo jet, nicméně určo pojedu na Rockování (pokud někdo jedete, tak mi napište!). Pak jsme se rozloučili, objali se a já odešla.
Musím říct, že je to supr, když si s vámi členové kapely tak povídají.

VIDEA


KOBLÍŽC! + THE SNUFF a jejich FAKKER TOUR [Uherské Hradiště]

28. february 2015 at 12:40 | Caroline |  diary

Není žádným tajemstvím, že miluju Koblížky, The Snuff a koncerty. A když jsem zjistila, že se tito tři favoriti spojí, nemohla jsem tam chybět.

Koblížci jsou již od minulýho roku na tour s názvem Fakker Tour se kterým projeli mnoho měst v ČR. My na nich s kámoškou byly už v listopadu ve Valmezu (Valašský Meziřící pro ty, co to neznaj), kde ale hráli jen Koblížci a další dvě předkapely, protože The Snuff byli na evropským tour s Ill Niño. Nicméně už do Valmezu jsem jela hlavně kvůli The Snuff, protože je miluju a zatím jsem je neviděla, ale když jsem se dozvěděla, že tam vlastně nebudou, tak jsem si řekla, nevadí, pojedu kvůli Koblížkám, protože jsou prostě moje lásky.
Tím jsem ale odbočila, protože se s vámi dnes nechci bavit o koncertě ve Valmezu, ale o koncertě v Uherským Hradišti, kterej proběhl minulej tejden!
Když jsme s kamarádkou vyjížděly kolem půl sedmý od nás, byly jsme obě natěšený a určitě se nám nevidíte. Já byla opět trochu nemocná, takže jsem jela s bioparoxem, čajem a prášky v batohu (:D). Do UH jsme přijely kolem sedmý a to koncert měl začínat až v půl devatý (nakonec začal úplně jinak, ale o tom až později). Kámošky taťka nám naštěstí zaparkoval na parkoviště kousek od klubu, takže jsme nijak nebloudily. Zamířily jsme po cestě ke klubu Mír, kde se to mělo konat. Samozřejmě, že jsme tam došly, u stolku před dveřmi seděl muž, jemuž jsme zaplatily za lístek, dostaly razítko na ruku aka vracenku a šly si sednout na gauč. A hádejte, kolik nás tam bylo? BYLY JSME TAM (ZATÍM) JEDINÝ! (:DDD) Když to teď tak říkám, tak je to děsně vtipný. Nicméně podle mě pajzl pěknej, i když kámoška z toho nadšená moc nebyla. Mně se tam ale fakt líbilo, jedna místnost s barem byla fakt obrovská, měla luxusně měkký kožený sedačky (tu jsem si hned chtěla vzít domů, protože byla fakt pohodlná) a v další místnosti se nacházelo pódium a před ním obrovský volný prostor. Takže za mě rozhodně super klub, moc se mi tam líbilo.
Nicméně, abych se vrátila k průběhu čekání na koncert. Seděly jsme tam na těch ultra super sedačkách, byly na mobilu, protože wifi zdarma (!) a čekaly. Samozřejmě, že když přišla část The Snuff a posadili se ke stolu přímo před nás, tak jsem z toho byla na větvi a celou dobu na ně jen čuměla (:D). Pak přišel i někdo z Koblížků a přidal se k nim, nicméně jsem to moc nezaregistrovala, protože se neustále někdo zvedal, odcházel a zase přicházel. Pak šel okolo Filip a řekl mi ,,Ahoj Houdkys." a samozřejmě, že se mnou to málem jeblo. - Co si budem nalhávat; s Filipem jsme kámoši už nějakou tu dobu, ale pro mě je to pořád děsně neuvěřitelný. Chápete, ještě před půl rokem jsem byla jen jedna z 40 000 fanoušků Koblížků a teď jsem někdo, koho Filip zná jménem. A je to prostě kurva dobrej pocit. -
Abychom se trochu posunuli v čase, tak jdeme do části, kdy měl začít koncert.
Odbilo půl devátý, odbilo devět, odbilo půl desátý a koncert začal. Přišli The Snuff a já se začala usmívat jak blbeček, protože je prostě miluju! Nejvíc mi bylo líto, že tam skoro nikdo nebyl. A to nechápu, protože kluci si takovou návštěvnost fakt nezasloužili. Jsou naprosto perfektní a ani nevíte, jak bych jim přála, aby je znalo víc lidí, protože si to sakra zaslouží. Hráli hrozně moc písniček, i mou milovanou Erotic Sylvii. Když dohráli, tak jsem šla k jejich merch stánku, protože jsem chtěla CD. Chtěla jsem si ho koupit už dávno, ale pak jsem se rozhodla, že si ho koupím až na koncertě, aby mi ho rovnou i podepsali. A opět si tady dáme rozhovor!

Mára (frontman TS): Taky jste na nás poprvý?
Já: Nene, já vás znám přes rok. Vlastně od doby, co jste vydali videoklip k Erotic Sylvia.
Mára: Fakt? A kde jsi ho viděla? (nebo něco v tomhle smyslu)
Já: Když jste byli na Óčku. A vlastně jsem sem jela hlavně kvůli vám.
Mára: Jé, to je super. A odkud vlastně seš?
Já: Od Zlína.
Mára: Páni, tak toho si vážíme ještě víc.

Já vám řeknu, že nic není lepší než když uděláte někomu radost. Protože to, jak se Mára usmíval a fakt na něm bylo vidět, že je nadšenej, to bylo naprosto úžasný! A když už jsme u toho, je hrozně milej a hodnej a úplný zlatíčko! Nicméně mi i podepsal CD, hodil mi tam věnování a já si šla s kámoškou sednout na takový krabice, zatímco jsme čekaly, až si TS sbalí věci a Koblihy pro změnu vybalí. Do dvaceti minut už měli všechno hotový a koncert mohl začít. A bylo to skvělý jako vždycky. Co skvělý, PERFEKTNÍ! I když mi už asi při čvrtý písničce začalo bejt trochu blbě a myslela jsem, že asi zkolabuju, ale zvládla jsem to a pořádně blbě mi bylo až po koncertě, ale o tom taky až později. A když dohráli, tak jsem čekala, až přijde Filip, abych se s tím vyfotila, protože to už je taková rutina, řekla bych. A když teda přišel, tak jsem za ním zamířila. A opět si dáme rozhovor.

Já: Dáme si naši rutinní fotku.
Filip: Jé, čáu. (aneb jakobychom se nezdravili před dvouma hodinama asi)
Já: Ahoj. (a zasmála jsem se)
Filip: Dobře a nemáš propisku, propisku?
Já: Jo v batohu. (řekla jsem a začala prohrabávat batoh, abych mu ji našla)
Filip si něco zapsal, vrátil mi ji a šel ke mně, abychom se vyfotili.
Já: Tak pojď tady proti světlu, ať tam jdem vidět.
Filip šel až někam dál.
Já: Počkej to už stačí.
Filip: Kam teda mám jít. (zamáchal rukama)
A oba jsme se rozesmáli, protože to bylo děsně vtipný.

Když jsem měla svou fotku, tak jsem se rozloučila a šly jsme s kámoškou do tý části s barem, protože jsme čekaly, až přijede kámošky taťka. To už mi bylo docela mdlo, hlavně i z toho vydýchanýho vzduchu a z toho všeho a už jsem z toho byla i ospalá. Ale jakmile jsme byly doma, tak nás s kámoškou ta ospalost úplně přešla a děsně jsme ožily. Šly jsme spát asi kolem půl druhý, protože jsme přijely kolem jedný.
A největší zázrak se stal, když jsem se ráno probudila a bolest v krku byla tam tam.

A dneska večer jdu znovu na koncert. Opět na Koblihy a The Snuff, ale jinam, tak se moc těším, protože to je poslední zastávka z celý tour!!

Chtěla jsem vám tento článek proložit videi, ale jelikož mi to nefunguje, tak vám sem hodím odkaz, kde najdete všechna videa z koncertu!

VIDEA

 


lost in my bedroom

6. february 2015 at 18:56 | Caroline
Lost in my bed, and I'm lost in my head, and I'm lost in my bedroom again



Something's not right, shadows of fear, I close my eyes