August 2014

BACK TO SCHOOL | tag

31. august 2014 at 18:11 | Caroline
Do jaké třídy půjdeš? Sama tomu nevěřím, ale jdu do druháku na střední škole!!
Co si oblečeš první den do školy? Hah, to bych taky ráda věděla. Jelikož jsem ale nemocná a venku není zrovna teplo, tak si vezmu něco v čem mi nebude zima a zároveň to bude pohodlný.
Na co se nejvíc a nejmíň těšíš? Těším se na Pavlíka!!!! (spolužačka btw :D) A nejmíň? Rozhodně na lyžák na kterej nechci jet.
Co je tvoje nejoblíbenější část připravování se do školy? Nakupování school supplies.
V jaké třídě jsi byla, když jsi poprvé začala nosit makeup? Tenhle tag dělá člověk, kterej se namaluje jednou za uherskej rok, lol. Ale pokud mám říct, kdy jsem začala nosit aspoň pudr, tak to byla tak osmá třída. Ale na letošní rok mám předsevzetí, že musím nosit aspoň ten pudr a řasenku.
Kde bereš inspiraci na oblečení do školy? Nikde. V zimě nosím to nejteplejší, protože čekat dvacet minut v půl sedmý ráno na bus není vhodnej čas na nošení extra oblečků. Navíc mně je tak nějak jedno v čem do školy jdu.
Jaké školní pomůcky nakupuješ nejraději? Všechny!
Kde nejraději školní pomůcky nakupuješ? Interspar, Kaufland nebo TESCO.
Budeš nosit do školy batoh nebo kabelku? Batoh je top.
Jaké tři nekosmetické věci musíš mít sebou do školy? Barevný propisky, mobil a knihu.
Jaké tři kosmetické věci musíš mít sebou do školy? Balzám na rty, deodorant a pudr, protože moje pleť je fakt děsná.
Jaký je tvůj rychlý účes do školy? Culík nebo drdol. A v zimě rozpuštěný vlasy a beanie. Ale to se hodí vždycky, když máte bad hair day ;).
Co nejraději a nejčastěji nosíš za oblečení a jaké doplňky tento rok plánuješ nosit? Džíny, La Familia a Kotvim mikina od Paulieho a takový ty tenký mikiny, kterých mám tři prdele. Asi žádný, já moc doplňky ráda nemám, když teda nepočítám beanies a papírový náramky z koncertů.
Jak vypadá tvuj batoh?

Trnkobraní a Konec prázdnin v parku v jednom článku

26. august 2014 at 20:29 | Caroline |  diary
Přišlo mi zbytečný, rozepisovat se o dvou akcích do dvou článků, takže to dám do jednoho, protože to bude pohodlnější nejen pro mě, ale i pro vás.
Začnu Trnkobraním.
Každej víte, co Trnkobraní je a pokud ne, tak byste se sebou měli začít něco dělat. Pokud pořád nevíte, je to dvoudenní festival, kterej se koná ve Vizovicích. Já na něm byla poprvý v roce 2009 (nebo 2008? nevím přesně) a od té doby až letos. Jela jsem v pátek 22.8.2014, protože tam měli být Mandrage a Koblížc! a kde jsou oni, musím být i já, to je jasný. Mandrage měli začínat 17:00, ale samozřejmě začali se zpožděním, protože tam mluvit pořadatel, pak přišel Bolek Polívka, všichni mu zpívali k narozkám, a pak až začali Mandrage. A byli naprosto báječní! Já to říkám vždycky, ale já fakt neměla slov. Naprostá bomba a já měla fakt super místo. Byla jsem pěkně uprostřed a ani ne moc daleko, takže mám super fotky, videa a navíc jsem měla i bezvadnej výhled. Hodně mě překvapilo, že celý vystoupení bylo jak na Siluety Tour. Nechali tam světelný efekty i dokonce ty věci, který nevím, jak se jim říká, ale vždycky vypustí do výšky jakoby páru a je to moc drsný. Uvidíte to na jedný fotce a určitě budete vědět o čem mluvím. A to nevíte jednu super věc! Mandrage hned druhej den regramovali mou fotku z Trnkobraní!!! Mrkněte se sem, pokud to chcete vidět na vlastní oči. Samozřejmě nemusím psát, že jsem měla malej infarkt.

Fotky z Mandrage

Videa z Mandrage

Hned po Mandrage jsem vyrazila na Koblížky, kteří hráli na druhý stage. Řeknu vám, prorvat se přes všechny ty lidi, to bylo něco. Já na Koblížky přišla ke konci Kejty, takže jsem moc nezmeškala. Šla jsem hned dopředu, takže jsem stála skoro u pódia, přede mnou byla jenom jedna holka, protože u pódia byly jen největší fanynky, to je jasný. Koblížci byli samozřejmě taky naprosto skvělí, jen byli trochu blbě ozvučení, alespoň mně to tak přišlo, protože Filipa nebylo často slyšet zpívat. Opět dělali strašný kraviny, třeba si stříkali rajecku za krky nebo Josie přejmenoval písničku VoNí na Písničku o trávě. Když dohráli, čekala jsem až přijdou mezi fanoušky. Naštěstí všichni odešli zpátky na první stage, takže tam skoro nikdo nebyl. Nejdřív přišel Josie, tak jsem se s ním vyfotila, vzala si podpis a zeptala se, jestli přijde Filip. Josie mi řekl, že snad jo, tak jsem mu řekla, ať mu řekne, ať přijde. Josie odešel a za chvíli přišel Filip, tak jsem hned za ním šla. Vzala jsem si podpisy, a pak jsem na něho vytáhla tu svou knihu. Probíhalo to nějak takhle.
Já: ,,Tady máš knihu."
Filip řekl něco v tom smyslu, co s ní má společnýho.
Já: ,,No, ty seš tak jako jedna z hlavních postav."
Filip: ,,Jo, počkej! To je ta fanfiction, jak na ni byl trailer s teaserem John Wolfhooker?"
Já: ,,Jojo, to je ono."
Filip: ,,NO TO SI DĚLÁŠ PRDEL!" v tuto chvíli se všechny oči upřely na nás. ,,Tys to jako fakt napsala?"
Já přikývla a Filip řekl: ,,Pocem." a objal mě. To bylo strašně krásný. A pak se mě ještě ptal, jestli to je moje jméno na tý knize a já, jestli se se mnou vyfotí a on, že jo, že uděláme promo ke knize :D. Jak to dopadlo, můžete vidět níže. Ale kdybyste viděli, jakou měl radost, to bylo něco nádhernýho! Pro mě rozhodně nejkrásnější den v životě. Tohle bych přála zažít každýmu, protože ani nedokážu popsat slovy, jak neskutečný to bylo.

Fotky z Koblížků

Videa z Koblížků


A jako druhou akci tady mám Konec prázdnin v parku, která se konala v Hranicích na Moravě. Jela jsem tam s T. Dorazili jsme tam asi ve čtvrt na šest, protože v půl šestý měli hrát Nebe, ale začali až ve třičtvrtě, protože celou dobu ladili. Hráli fakt dlouho. Sám Petr (zpěvák) říkal, že tak dlouho hráli zatím jen na křestu desky a ještě říkal, že musí hrát tak hoďku a půl, že jim nakázali, ať hrajou dlouho :D. Proto hráli i písničky, který normálně nehrajou, což bylo naprosto super a mně se to moc líbilo. Když dohráli a odcházeli, tak všichni křičeli, že chtějí ještě jednu, tak se kluci vrátili a dali přídavek. Hráli Z pomerančů, kterou mám moc ráda, takže mi udělali děsnou radost. A víte, co se mi na jejich koncertech líbí nejvíc? To, jak s nimi všichni zpívají Vteřinu. To je něco tak úžasnýho! Už mě se chce z toho dojetím a radostí brečet a to jsem fanynka, takže jak se teprve musí cítit oni! A nejlepší bylo, když se Petr rozhodl, že řekne nějakej vtip, ale nakonec z toho vylezla historka. Říkal, že když hráli v Hranicích poprvý (tohle byl jejich druhej koncert v Hranicích), tak tam byli jen tři lidi z toho jeden byl pořadatel. To ho Štěpán opravil, že tam ani pořadatel nebyl. A pak, že chtěl Petr říct vtip, kterej měl asi 2 minuty a v tý pointě celýho vtipu ho Tom přerušil, že už ho stejně nikdo neposlouchá. Po koncertě jsme šly ke stanu, kde se kluci fotili a dávali podpisy a prodávali merch. Já si nic nekoupila, ale nejdřív jsem se vyfotila s Peťou, a pak jsem šla pro podpisy. Taky jsem se fotila s celou kapelou a když jsem odcházela, tak mi Peťa pochválil tričko :3 (fangirling jako svině!). Pak jsem šla za Štěpu, jestli s ním můžu mluvit a odvedla jsem si ho kousek dál a vypadalo to takhle.
Já: ,,Hele já nevím, jestli si mě pamatuješ, ale já ti dávala na Zlínským filmovým festivalu to přání k narozkám."
Štěpa: ,,Jojojojojo."
Já: ,,No, tak já tam psala o knížce, a tak jsem ti ji donesla."
Štěpa: ,,A co teda vlastně studuješ?" podepisuje můj vlastní výtisk.
Já: ,,Žurnalistiku."
Štěpa: ,,A kde?"
Já: ,,Na Kostce ve Vsetíně." jo, fakt jsem řekla VE Vsetíně.
Štěpa: ,,Já nevěděl, že je žurnalistika i na střední. Jen na vysoký."
Já: ,,Vždyť je mi 16."
Štěpa: ,,No právě proto mi to bylo divný."

Pak jsem se s ním ještě vyfotila a jeli jsme domů.

Fotky z Nebe

Videa z Nebe

Na tý fotce s Peťou vypadám, bez urážky, jak naprostej kokot, co so budem nalhávat, protože mi ta posraná kapuce přepadla dopředu. A k druhý fotce mám taky komentář, protože já, Peťa i Štěpa máme, co dělat, abychom neměli záchvat smíchu, protože Štěpa se zrovna s někým loučil, a pak úplně vyšiloval, že neví, kam se má dívat. Ono vám to teď asi vtipný nepřijde, ale v tu chvíli to bylo neskutečný :D.

Praha očima studentky

21. august 2014 at 13:04 | Caroline |  diary
Konečně jsem se dokopala k tomu, abych vám napsala o našem tripu do Prahy, kterej dopadl trochu jinak, než jsme měli v plánu.
Do Prahy jsme jeli v neděli 10. srpna 2014. Nejdřív jsme se byli opět podívat do krypty v pravoslavném chrámu, nebo katedrále nebo jak tomu vlastně říkají, v Resslově ulici. Já se do krypty moc ráda vracím, protože mě to neskutečně fascinuje a člověk si zde hezky srovná hodnoty v životě. Ještě jsem si tam koupila dva pohledy, který vám brzo ukážu :). Jelikož byla neděle, tak se všude konaly různé mše a byl otevřený i pravoslavný chrám. Já se tam chtěla už dlouho podívat, protože nahoře na kůru je stále rozstřílené zábradlí, právě z boje, tak jsem to chtěla vidět. Viděla jsem a spokojeně jsem odešla.
Děda pak auto zaparkoval na parkovišti a vydali jsme na Václavák. Tady jsme vyšli nahoru do knihkupectví, kde jsem si koupila několik knih (vše, co jsem si koupila uvidíte na konci měsíce v new in článku) a ještě prošli pár obchodů. Nakonec jsme se zastavili v Bageterii na obědě a já pak s babi ještě skočila do New Yorkeru. Právě v Bageterii se děda rozhodl, že bychom mohli jít na Pražskej hrad. Takže jsme po obědě vyrazili na Staromák a odtud do Pařížský, protože babi chtěla do LV. A pak jsme už šli přes Karlovo most, po Zámeckých schodech až do chrámu sv. Víta. Chrám sv. Víta je mimochodem naprosto nádherný, rozhodně jeho návštěvu doporučuju :). Poté jsme prošli Zámeckými zahradami, kolem domu, kde žil Jan Neruda, přes Karlovo most až zpátky na parkoviště. Ještě jsme se zastavili na Zličíně na večeři a jeli domů.
V galerii najdete mnoho fotek, určitě se mrkněte, protože si myslím, že za to stojí :)!

VSTUP DO GALERIE


welcome home ❤️

13. august 2014 at 10:02 | Caroline |  diary

HUGE School Supplies HAUL!

4. august 2014 at 11:46 | Caroline |  diary
Taky vás hrozně baví nakupování věcí do školy?
Já se v tom vždy naprosto vyžívám! A zvlášť letos jsem si to opravdu užila.
A moje výbava je celkem velká (:D).

Dvě Pilot pera, které mají zmizík, když něco blbě napíšete, jsem ještě nikdy neměla. Takže tohle je premiéra. Další propisku si koupil děda, ale pak mi ji dal. Mé nejoblíbenější jsou ale tyhle plasťáky za pár korun. Sada grafitových tužek a ještě dvě další tužky. Nějaké zvýrazňovače a mikro tužka.

Barevný sponky na nějaké papíry, mám jich zásobu až do konce života. Dvě bělítka. Kružítko. Herkules, kterej sice nemám do školy, ale stejně ho sem dám. Růžový ořezávátko a guma, ať mi to ladí. A lepidle v tyčince.

Pár sešitů, protože mám doma ještě ty školní. 6x A4 linkovaný, 1x A4 čistý, 1x A5 čistý a 3x A5 linkovaný.

Dva šanony nebo pořadače, či jak se tomu vlastně říká na sešity. Rýsovací potřeby pro jistotu. 2 balíčky po 10-ti kusech A4 kartonů na kreslení, který děda okomentoval: ,,Co kdybys je potřebovala?" a ten nejkrásnější sešit na světě do kterýho ale psát nebudu (:D). Neříkejte, že si ty nejkrásnější sešity neschováváte, protože je vám líto do nich psát!

Jelikož jsem už vypsala část Stabilo tužek, tak jsem si koupila tyto. Dále jsem v Tchibo objevila tyhle super mega moc boží izolepy se vzory!! A několik balíčků samolepících bločků.

A jako poslední tady mám pár průhledných složek! Nějaký velký a dvě malý a nakonec školní diář!