September 2014

labilní introvert jméno mé aka malej life update

26. september 2014 at 20:31 | Caroline |  diary
Tak jsem si včera večer udělala ze srandy test temperamentu, protože mě zajímalo, jak na tom vlastně jsem. Po tom, co mi na třetím testě vyšlo, že jsem melancholik, tak jsem to vzdala a šla spát s pocitem, že jsem se to konečně dozvěděla. I když upřímně řečeno, koho by potěšilo, kdyby se dozvěděl, že je melancholik? Ono to na mě i dokonale sedí. Naprosto nesnáším lidi. Ani si nedokážete představit, jak jsem šťastná, když můžu být sama a mám svůj klid během kterýho mě nikdo neruší.
V tomhle článku si moc nepočtete, protože mám několik fotek, který bych vám ráda ukázala a z toho prostě poznáte, co se u mě za tu dobu stalo.
A co škola??? Já už mám pět 1 a jednu basu, ale to se přežije ;)

PS: Můžete mě sledovat na istagramu a hned budete vědět, co se u mě děje a nemusíte čekat na články na blogu.
- Asi jediná fotka ze srpna, když jsem se chystala na sraz s group, o čemž jsem psala v minulým článku. Díky bože, že mě moc lidí s tou infantilní taškou nevidělo.
- Arizona Tea v plechovce! Docela libová věc.
- Babi mi udělala pizzu a řeknu vám, lepší než v restauraci!

- První školní den.
- Když jsem se ještě léčila z nemoci u telky.
- Nová láhev do školy <3.

- Když jsem dopisovala sešit do ČJ a dělala úkol do AJ.
- Taťka mi před pár dny volal! Koukejte, jak už je CIndynka veliká <3
- Britská chvíle.


- Pizza by me o který jsem tolik básnila v minulým článku.
- Když jsem si jela koupit CD.
- Nový album Koblížků <3. Nehorázně doporučuju! Jedno z nejlepších alb, jaký jsem kdy slyšela.


- Nový knížky do sbírky!
- Lístky na letošní Megakoncert.
- V úterý mi přišla objednávka od Dirty Pig, který navrhují Janoskians! Mám Rasta tričko, Accessory Pack #1 a beanie v barvě Navy :)

- Když našemu psovi jeblo.
- Asi před dvěmi tejdny mě začal na twitteru Štěpán (S-KORE, jestli si pamatujete Barová) a já z toho málem zešílela.
- Náš první ,,nákup" ve školním bufetu.

UŽIJTE SI VÍKEND! Líbající


the only problem with dreaming is waking up.

18. september 2014 at 19:01 | Caroline |  diary
Já prostě musela tuhle fotku postnout. Není to sice fotka na který jsme se domluvili, že ji někam dáme, ale mně se děsně líbí, takže je tady a group se o ní ani nedozví! Abych ujasnila o co jde, dali jsme si poslední čtvrtek v srpnu sraz. Já to s Ríšou plánovala asi od června a dohodli jsme se na poslední tejden a takhle nám to vyšlo. Zašli jsme si na pizzu do naší oblíbený restaurace, kam chodíme pořád a bylo to moc fajn. Zasmáli jsme se, pokecali, sežrali, co se dalo a tak. Vedle nás seděl ňákej chlap s ženskou a pořád se kvůli něčemu hádali (čtěte on na ni řval a ona byla zticha). Já z toho pochopila asi jen to, že ona ho nejspíš podvedla nebo nevím. Tak jsme si z nich dělali prdel, že si beztak pak daj usmiřovací sex a bude to. A co myslíte? Vyšli jsme z restaurace, že ještě pokecáme venku a oni už se vedli za ruce a beztak si šli rozdat ten usmiřovací sex. Tak jsme se smáli nanovo. Řeknu vám, že v deset večer už byla celkem zima. Kdo by to byl řekl, že taková kosa bude? Ani nevíte, jak dlouho trvalo než jsme kluky (čtěte Ríšu) překecaly k tomu, abychom se vyfotili. Mně Ríša sliboval fotku už od devítky, takže ten by se tomu nevyhnul ani za nic. Pak jsme se domluvili, že někdy zajdem do kina a rozešli jsme se. Měli jsme s Terkou domluvený, že budem spát u Renči, takže jsme vylezly ten děsnej kopec a ještě asi do půl jedný ráno kecaly. Kdo ví, jestli ne i dýl. Byly jsme všechny už děsně unavený, protože já už druhej tejden přecházela nemoc a na holky taky něco lezlo. Navíc nám byla i celkem zima, takže jsme byly zabalený v dekách a jen tak chillovaly. Já ráno musela stávat v před sedmou, protože jsem měla jet k zubaři. Oznamuju, že 4. listopadu jdu řezat další zub moudrosti. Jediná dobrá zpráva je ta, že mě teď dlouhou dobu žádný řezání nečeká, protože ty horní prej vyrostou a ty se pak jet vytrhnou. Pro mě bude listopad hodně zajímavej, protože se zubem budu tak tejden doma (tj. do 11. listopadu), pak 14. listopadu jdu na ústní hygienu a od 17. listopadu do 21. listopadu mám praxi. To znamená, že budem s Pájou sedět od osmi do tří celých pět dní na recepci a nic nedělat. To se fakt nemůžu dočkat, už teď se nudím.
Ale já se prostě hrozně moc těším na podzimní prázdniny! Jsou teda extrémně krátký (3 dny + 2 dny o víkendu), ale co se dá dělat. Nicméně jsem zjistila, že je na Pražským hradu v Tereziánským křídle výstava negativů, který teď nedávno našli! A já tam prostě musím jet, protože kdo mě zná, tak ví, že parašutisté jsou prostě můj život a musím být všude a mít všechno, co se jich týká.
V pondělí jsem si po škole vyjela do Z, protože nám odpadla šestá hodina, takže jsem měla víc času na nákupy a tak. Já tam jela hlavně s tím cílem, že si koupím nový album Koblížků, protože jsem zjistila, že tady máme Bontonland! Cédo jsem si koupila a jsem z něj děsně nadšená, protože to je úplná bomba a já ho musím poslouchat pořád dokola. Podle mě je to nejlepší z toho, co zatím Kobližci vydali! A protože jsem potřebovala šampon, tak jsem si rovnou zašla do dm drogerie a koupila si Aussie. Měla jsem jednou tester a ten šampon je bomba! Mám ten Miracle Moist, kterej je fakt skvělej a krásně vyhladí vlasy z čehož jsem nadšená, protože ty svoje vlny fakt nesnáším. Navíc vlasy úžasně zjemní a krásně voní! A abych si zkrátila to čekání na mámu, která měla přijet, protože chtěla do nějakých obchodů, tak jsem si zašla na bubble do Halo Bubble Tea. Já miluju bubble tea! O můj bože, to je úplná závislost. Láska na první... ehm, srknutí. Ale vážně. Dala jsem si mango, který piju pořád a do toho od každý příchutě kuličky. Pak jsem si sedla na náměstí a čekala, až přijde máma. Když asi o 45 minut později přišla, tak jsme šly zpět do obchoďáku, kde si mamka skočila do dm, zatímco já se vydala o patro výš do Neoluxoru s tím, že se jdu jen mrknout. Nejdřív jsem si prošla cizojazyčnou literaturu. Nic mě nezaujalo, dokonce ani Harryho Pottera tam tentokrát neměli. Jediný, co tam bylo trochu zajímavýho, byl Paper Towns od Johna Greena. Já bych si to samozřejmě nekoupila, protože Hvězdy jsou děsnej propad, ale mělo to hezkou obálku. Tak jsem se otočila a vyrazila do dětský části, kde jsem viděla, že vyšel novej díl Roztomilých malých lhářek. Chvíli jsem si ho prohlížela a přemýšlela, jestli si ho vezmu a po chvilce ho vrátila do regálu a šla se podívat dál. Zajímalo mě, jestli vyšlo něco novýho s Harry Potterem, ale bylo tam to stejný, co minule, tzn. Fantastická zvířata a kde je najít, Famfrpál v průběhu věků a Bajky barda Beedleho. Ale rozhodla jsem se, že si je koupím, až budu mít tu ISIC kartu, protože na ně dostanu 10 % slevu. Ještě jsem zamířila do military, kde nic novýho nebylo a pak do memoárů, chtěla jsem si koupit Můj druhý život od Christine F., ale nebyla tam. Zato mě do očí udeřila nová knížka o Janu Palachovi. Nebo aspoň myslím, že je nová, protože já ji ještě neměla. A v tu chvíli jsem si řekla, že tu tam prostě nechat nemůžu. Nakonec jsem se ještě vrátila do ty Roztomilé malé lhářky a šla zaplatit. Pak jsme se s mamkou šly kouknout ještě na Čepkov, kde ale nic moc není. Mamka si koupila ňáký džíny a já si pak na nádru koupila párek v rohlíku, protože jsem za celej den měla jen svačinu. A pak jsme jely spokojeně domů.
Ještě štěstí, že jsme to tak hezky stihly, protože jsme přijely domů a během chvíle byla děsná bouřka a začalo pršet, ale mně to ani nevadilo. Hlavně si přeju, aby pršelo ve čtvrtek, protože nechci jít v těláku ven. To je taková mučírna a já fakt tělák nesnáším, protože to je děsná nuda! Ale minulej tejden jsme měli na tělák syna jednoho učitele na škole, kterej studuje zdravou výživu a tak a bylo to moc fajn. Celkem v pohodě, vůbec by mi nevadilo mít takovej telák vždycky. Navíc on byl fakt pěknej, takže jedinej problém nám dělalo utírání těch slin, který nám z něho tekly (tohle neberte vážně, ju).
Mamka mi už donesla i lístky na Megakoncert, kterej bude v prosinci a moc se těším! Určitě mi uvěříte, když řeknu, že když jsem zjistila, že tam budou Mandrage i Nebe, tak jsem málem zešílela a hned věděla, že tam prostě musím jít! Taky jsem si před pár dny dělala pizzu a byla vynikající. Já vím, že samochvála smrdí, ale myslím si, že se mi prostě povedla.

#augusthaul

13. september 2014 at 11:57 | Caroline |  shits
Konečně jsem se přinutila k nafocení a sepsání haul článku za srpen! Samozřejmě tady nejsou všechny věci, ale opět jen ty, ze kterých jsem naprosto nadšená a ráda bych vám je ukázala.

První začnu samozřejmě knihami. Jako první tady mám (myslím, že třetí, ale nejsem si jistá) díl Hry lží, pak (osmej??) díl Roztomilých malých lhářek, kterej jsem už přečetla a Ženy z bloku 10 na které jsem moc zvědavá.

Wreck This Journal jsem moc chtěla, tak jsem ráda, že ho mám. Měli byste zájem, abych někdy ukázala pár stránek? Teď si říkám, ještě štěstí, že jsem ho vyfotila předtím než jsem se pustila do tvoření, no, kdyby jste ho viděli teď. A ještě Osvětimská knihovnice, kterou mi v knihkupectví hledali tři prodavačky, protože měli poslední díl, ale naštěstí, je moje! A už jsem ji začala číst. Je to celkem zajímavý, takže to zkuste.

Tyhle všechny knihy jsou přes internet. Přiznávám, že Akce atentát mi přišla už nakonci června, ale já ji otevřela až teď, takže to berme jako srpnovej nákup. Dál Bylo málo mužů. Obě jsem sehnala na databázi knih, Akce byla asi za 50,- a BMM za stovku. No neber to ;). Nikdo nás nezastaví jsem sháněla děsně dlouho, to možná někdo z vás ví a konečně jsem ji sehnala! Dalo to fakt zabrat, protože tahle kniha, na to, že vyšla 1992, tak už není k dostání a přijde mi, že ji v republice má fakt málo lidí. Já ji sehnala na stránce vlkodlak.cz za 19,- a rozhodně tenhle eshop doporučuji!

Mikina s kytkami je z New Yorkeru, úžasná mikina se Snoopym ze Zary a šedá mikina taky z New Yorkeru.

Tričko s nápisem You can sit with me je ze Zary a tričko s čumákem mopslíka z New Yorkeru. Plus jsem si ještě v Zaře koupila bílý tričko s nápisy jídla, který je ale v pračce, ale můžete ho vidět v článku o Trnkobraní a Hranicích (zde).

Tyhle super tílka a jedny šortky z příjemný látky jsou z Lidlu a já je miluju.

Z kosmetiky tady mám čokoládovojahodovou masku od Freeman, protože jejich scrub mám fakt ráda, tak jsem si řekla, že je dobrej nápad zkusit i něco dalšího. Krém na problematickou pleť od Garnier a tonikum od Clean&Clear na citlivou pleť. Konečně jsem si snad po půl roku koupila tónovaný pudr, tenhle je od Dermacol na problematickou pleť. Dál korektor od Essence a ten balzám v tužce taktéž od Essence.

second class of high school, RIP Slava...

7. september 2014 at 10:00 | Caroline
Tenhle článek bude začínat úplně jinak než jsem měla v plánu. Stala se hrozná věc a já jí doteď nemůžu uvěřit. Pokud si pamatujete na článek o Aquis Marine, tak si určitě vzpomenete i na to, jak jsem v něm básnila o Slavovi, animátorovi z Lotyššska. Včera večer jsem se dozvěděla, že Slava předminulou zemřel. Věřte mi nebo ne, ale v noci jsem z toho nemohla usnout, protože tomu prostě nemůžu uvěřit! Celá se pořád třepu a je mi blbě. Je mi to tak neskutečně líto. Když si představím, jak mi psal, jak chce příští sezónu jet do Španělska a navštívit Amazonii nebo Grand Canyon, cítím se ještě hůř. Ten kluk měl celej život před sebou a teď nic. Je mi hrozně a nedokážu si představit, jak se musí cítit rodina... Prosím o minutu ticha pro Slavu, který navždy zůstane v naším srdcích :(.

Asi takhle nějak jsem vypadala první školní den.

Jsem citlivá. Teda úplně takhle jsem nevypadala, vlastně jsem neuronila ani jednu slzu, ale musela jsem to tady nějak okořenit, aby to nebylo zase tak nudný. Řeknu vám, že přinutit se vstát z postele, byl nadlidský úkol. Naštěstí nás ve škole moc dlouho nedrželi, takže když jsem přijela domů, hned jsem usnula, protože jsem byla ještě trochu nemocná. Ale další den to už celkem začalo. Samozřejmě, že v každým předmětu jsme měli takovou úvodní hodinu, kde nám řekli, co nás čeká a tak dále. Co se týče nových předmětů, tak nám přibyla psychologie a sociologie, ekonomika, chemie, fyzika. PEK nám teda nepřibyl, ten jsme měli i minulej rok, ale tenhle rok v něm budeme dělat úplně něco jinýho.
Taky nám oznámili, že nás po Vánocích čeká lyžák a já už přemejšlím, jak se z něho vymluvím. Zatím jsem na nic nepřišla.

Myslela jsem, že toho napíšu víc, ale fakt jsem úplně mimo, takže se omlouvám, ale víc vám dneska nenapíšu...