opinions

Co miluju a nesnáším na Praze aneb konečně zajímavý téma týdne [+ SILUETY]

10. october 2013 at 17:02 | Caroline
Tento týden je blogovým tématem Praha. A já z toho mám neskutečnou radost. Konečně první téma na který něco (a s radostí) dokážu napsat. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak tento článek napsat a nakonec jsem se rozhodla, že to udělám originálně a to tak, že napíšu věci, který na Praze miluju a který naopak nesnáším :)

Miluju noční Prahu. Miluju nakupování. Miluju ten nespočet obchoďáků. Miluju obrovský knihkupectví v Palladiu. Miluju ty proudy lidí na Václaváku. Miluju klobásy na Staromáku. Miluju cestování metrem. Miluju památky, který v Praze najdeme. Miluju kryptu v Resslově ulici, protože je to nejkrásnější vzpomínkový místo, jaký jsem kdy navštívila. Miluju procházky v Praze. Miluju cizince, protože si člověk může povídat, jak chce a člověk mu nerozumí. Miluju ten pocit, když člověk potká někoho známého. Miluju to, že tam seženu všechno.
Nesnáším eskalátory z metra!! Nesnáším žebrající bezďáky na ulici.

A víc vám toho asi bohužel nenapíšu, protože mě nic nenapadá, ale vyplývá z toho jedna věc, která si nezaslouží být napsaná, tak malým písmem a to je,...

... že miluju PRAHU!


EDIT [11.10.2013 - 16.43] DNESKA VYŠLA NOVÁ PÍSNIČKA OD MANDRAGE! JMENUJE SE SILUETY A JÁ JSEM SE ZAMILOVALA

To nejdůležitější není to, že já chci jeho, ale to, že chci, aby on chtěl mě.

23. may 2013 at 15:54 | Caroline
Každý z nás jednou cítí takový ten pocit, který zažil snad každý. Taková ta bezmoc při které jste zamilovaní do osoby, kterou zřejmě nikdy nezískáte. Ať zkoušíte cokoliv, daný objev si vás prostě nevšimne. Snažíte se na sebe upozornit tím, že vyvádíte věci, které byste za normálních okolností neudělali a potom se tak neskutečně stydíte a divíte se, jak jste něco takového mohli vůbec dělat.
Myslím si, že z praxe budete znát tento případ. Ať z vaší či cizí, určitě vám bude povědomý. Máte dvě kamarádky. Obě buď nejlepší nebo jednu nejlepší. Muž o kterého usilujete dává ale najevo svoje sympatie k jedné vaší kamarádce. A ta druhá vám řekne, jakmile jí oznámíte kdo se vám líbí, že ONA ho chce taky, že si ho vybrala první a že ONA ho získá. A říká to s pěkným úšklebkem na rtech. Po nějaké době, během kterého se snažíte muže získat, ONA se s ním skamarádí. Samozřejmě, že při společných rozhovorech nezapomene zmínit o čem se s NÍM bavila. Potom začne ještě povídat o tom, že na NĚM jde úplně vidět, jak chce vaší druhou kamarádku a že to neumí skrýt. Tímhle se totiž snaží vás vyprovokovat a snaží se o to, abyste žárlila. Bingo, povedlo se jí to! Když si s vámi povídá právě na tomhle téma, vaří se ve vás krev a když domluví vy se jen jako usmějete a nebo řeknete ,,hm.''. A když vám to třeba napíše, tak pošlete pár rozesmátých smajlíků, protože co asi čeká, že jí odepíšete, když dobře ví, že vy toho muže chcete?
A co máte dělat potom, co se vám tohle stane? To máte jít prostě dál, zapomenout na onoho muže a všimnout si někoho jiného? NE. Musíte bojovat, ono se to vyplatí. Uvidíte, že jednou se vám to nějak odvděčí. Ať tím, že muže získáte nebo si vás aspoň všimne. A když si vás všimne až potom, co vy už budete mít jiný objev nebo přítele? Řekněte mu, že promarnil šanci. A potom se už jenom usmívejte, ať vidí o co přišel.

Žijeme v době čteček.

15. september 2012 at 17:36 | C
I když se v dnešní době nenajde moc mladých lidí co by něco nedejbože četli, krom povinný školní četby, rozhodla jsem se napsat o 'novince' ve knihách.
O čtečkách jsem se dozvěděla před letními prázdnimami minulý rok, když jsem je uviděla v časopise ELLE. Potom jsem na ně na nějakou dobu zapomněla, ale v Chorvatsku (cca o 2 měsíce později) je tam měly dvě holky a tak jsem taťkovi o ní řekla. A on mi řekl že ji zkusíme sehnat až přijedeme domů a budu ji mít k svátku. Když jsme se vrátili, neuběhly ani dva tejdny a čtečka byla doma.
Ale ještě předtím když jsme ji hledali, tak jsme se rozhodli por Amazon Kindle 3. Dalo by se říct že Kindle čtečky, jsou prvními čtečkami.
Když mi přišla a já ji vybalila, vůbec jsem nevěděla jak jí nabíjet, jak ji zprovoznit a pak ještě větší problém. Jak vlastně do ní stáhnout knihy. Jelikož jsem k ní neměla českej návod ale anglickej, moc jsem si fakt nepřečetla. A tak jsem si na internetu našla informace o ní v češtině a pomalu všechno chápala. A teď o rok později? Jsem totální Kindle borec.
Knihy stahuju a nahrávám o 106 a vůbec s ní nemám žádný problémy.

Mezi obrovskou výhodu čtečky patří to že do ní můžete nahrát několik tisíc knih a pořád zůstane stejně lehká. Já mám momentálně ve čtečce 11 knih a je to rozhdoně lepší než u sebe těch 11 doopravdických knih tahat. Malý problémy sice nastávají když si chcete nějakou knihu stáhnout a ona ke stáhnutí není. I to se stává. Ale do několika měsíců se určitě objeví, protože je jasný, že novinky fakt na stáhnutí tak rychle nenajdete.

Dívka ženou, chlapec mužem.

5. september 2012 at 19:38 | C

Přemýšleli jste někdy o tom kdy se vlastně kluk změní na muže? Kdy vlastně přijde jeho chvíle? A nebo se už jako ''muž'' narodí?
Dívka se ženou vlastně stane když začne menstruovat a některý dívky to berou podle prvního styku. Vlastně záleží zcela na každým člověku, jak co bere. Některý slečny si třeba nechtějí dokazovat že jsou už.. dospělejší. Každý to opravdu vezme jinak.
Ale jak je to vlastně u kluků? Mají vůbec nějaký moment M? Popravdě řečeno jsem na žádnou věc na klukovi, která by rozhodovala o tom, kdy se stane mužem nenarazila. Je mnoho věcí, ale dle mě ani jedna správná. Mutace, vousy, ''mužské tělo'', začátek sexuálního života, věk, výška....
Dá se vůbec na tuto otázku odpovědět?? Kdo ví, jestli na ni odpověď existuje. Ale oni to vlastně asi neví sami kluci. Možná, že nějaký pocit, signál v těle jim ohlásí ''Jo teď seš chlap''. Nebo je taky možnost, že to kluci ucítí sami. Vlastně si o tom můžou rozhodovat sami.
A tak zůstává otázka kdy je z kluka muž otevřená.
A přece jsme se všichni narodili jako žena a muž, tak proč se každý mění jindy a jinak?
 
 

Advertisement